Věnná města českých královen
dotales civitates reginarum Bohemiae
darovaná města královnám Čech
1305
Hradec Chrudim Vysoké Polička Jaroměř
Králové Mýto
1353 1399 1400 1468-1475 1569
Mělník Dvůr Trutnov Teplice Nový
Králové Bydžov
Čeští králové věnovali tato vybraná města svým manželkám, aby v nich po králově smrti pobývaly jako vdovy. Případně pokud nebyla královna vdova, dostala město žijící královna. Města se vracela zpět králi, pokud byl bez královny.
Věnná města byla zdrojem královnina důchodu a povinně odváděla dvakrát ročně šosovné (něm. Schoss = výhonek, daň, plat; dříve mylně psáno i šošovné), své paní, české královně. O Vánocích a o Velikonocích byly z věnných měst na královský dvůr posílány naturálie.
Hlavním městem věnných měst byl Hradec Králové, kde české královny pobývaly nejvíce. V roce 1790 začal Hradec nad Labem používat přídomek Králové. Druhým důležitým městem byl Mělník.
První královnou, která dostala věnná města byla Eliška/Alžběta Rejčka, manželka českého krále Václava II., českého krále Rudolfa I. Habsburského a maršálka Českého království Jindřicha z Lipé.
V roce 1363 císař Karel IV. daroval (in verum dotalicium/ve skutečnosti darováno) šest věnných měst čtvrté manželce Alžbětě (Elišce) Pomořanské se všemi právy a důchody. Pokud by se po Karlově smrti opět provdala, měla královu nástupci vyplatit 6000 kop grošů a věnná města mu vrátit. Alžběta se po Karlově smrti usídlila v Hradci Králové a zde v roce 1393 zemřela. Po její smrti se města dostala do správy královského podkomořího, který dohlížel nad odvody důchodů z těchto měst do královské komory.
Roku 1396 král Václav IV. rozhodl, že královský podkomoří bude ve věnných městech královny vykonávat soudní pravomoc, a žádná královna nesmí věnná města bez dovolení krále dát do zástavy.
Václavova manželka královna Žofie jmenovala svého vlastního podkomořího a hofrychtéře (dvorní soudce), protože královský podkomoří Zikmund Huler z Orlíku (královským podkomořím od 7.11.1387, měl podíl na umučení sv. Jana Nepomuckého +1393) hájil právo svého úřadu (i svoje důchody) a tvrdil, že města mají být podstoupena královně až po ovdovění. Zemský soud v roce 1401 vydal usnesení, že: "králová hned muože svého podkomořího saditi a míti, a podkomoří královský nemá nic jejim městuom rozkazovati."
Trutnov byl věnným městem v letech 1400-1419, kdy se ho královna Žofie vzdala a věnovala ho svému švagrovi králi Zikmundovi. V roce 1421 husité zabrali Dvůr Králové. V roce 1423 přestal Hradec (Králové) nad Labem být věnným městem, protože husité zbořili královnin hrad. Královna Barbora Celjská se roku 1441 usídlila na Mělníku. Poslední královnou, která pobývala na Mělníku byla Johana z Rožmitálu.
V roce 1444 města Trutnov, Jaroměř a Polička zastavila královna Barbora Celjská králi Jiřímu.
Jaroměř byla v roce 1444 potrestána za vzpouru proti královně, kdy se měšťané nechtěli vzdát svých práv. Jedním z trestů byl i nový znak, který jim udělil král Jiří na žádost české královny vdovy Barbory, která napsala králi: "aby jim pečeti té, kterúž nesú, nésti nedal, leč jinú s proměnú hodnú, jakož by se na zrádce a na nešlechetné lidi slušalo." Král Jiří udělil Jaroměři stříbrnou lvici obtočenou zlatou dvojitou trnovou korunou na červeném poli. Původní znak byl: "dvojích mřežovaných stupňů, obrácených vrchem k sobě."
V roce 1531 královna Marie Habsburská Hradci (Králové) nad Labem potvrdila původní privilegia a tím se stal opět věnným městem českých královen. Trutnov se stal věnným městem v letech 1590-1918.
23. srpna 1651 upravila císařovna Eleonora výši šosovného. V roce 1590 císař Rudolf II. se svolením královny vdovy Marie Španělské zastavil Trutnov Jáchymovi z Kolovrat. Stalo se to proti "zákonu" zřízení zemského z roku 1549 a 1564: "královna česká žádná, první ani která ještě potom bude, nemá moci věna svého pryč dávati ani zapisovati, než má toho věna do své živnosti užívati a po smrti každé má to zase k koruně připadnouti. A jestliže by která co komu zapsala neb dala, nemá to dáni ani zapsáni žádné moci míti".
Od roku 1603 věnná města nepatřila mezi královská města, ale spadala pod správu královského podkomořího z rytířského stavu. Ten byl podřízen královně. V roce 1714 byla napsána ústava věnných měst v Čechách: "věnná města náležejí ke statkům a důchodům korunním, nad nimiž královně nenáleží dědičné panství, nýbrž toliko »ususfructus quibusdam juribus stipatus« (užívací určitá práva jsou vázána) po čas života jejího za tím účelem, aby měla zabezpečeny za vdovství residenci a výživu. Proto nemůže města zastaviti neb odciziti od koruny, leč se svolením krále a stavů. Proto také měšťané skládají přísahu věrnosti jí i králi."
31.1.1834 byl úřad podkomořího věnných měst zrušen a spojen s úřadem královského podkomořího do podkomořského úřadu zemského. Královna Marie Anna Savojská se v důsledku revoluce v roce 1848 zřekla věnných měst a rok po revoluci v roce 1849 byl královský podkomořský úřad zrušen. Ke konci 19. století se města přiznala ke své majitelce, české královně Alžbětě (Sisi) Bavorské.
Po vzniku Československé republiky v roce 1918 zaniklo právo vlastnictví české královny na věnná města.
Poslední českou královnou, majitelkou a patronkou (ochránkyní) věnných měst byla Zita (Bourbonsko-Parmská, *9.5.1892, +14.3.1989), císařovna rakouská, královna česká a uherská etc., manželka posledního císaře a krále bl. Karla I. (1887-1922).
Paní věnných měst
Eliška Rejčka (*1286, 1305-1335 +, manžel Václav II., Rudolf I.)
Anna Falcká (*1329, 1349-1353 +, manžel Karel IV.)
Anna Svídnická (*1339, 1353-1362 +, Karel IV.)
Eliška Pomořanská (*1346, 1363-1393 +, Karel IV.)
Žofie Bavorská (*1376, 1399-1421, +1428, Václav IV.)
Barbora Celjská (*1390, 1437-1451 +, Zikmund Lucemburský)
Jana z Rožmitálu (*1430, 1458-1475 +, Jiří z Poděbrad)
Marie Habsburská (*1505, 1522-1531, +1558, Ludvík Jagellonský),
stala se místodržitelkou v Nizozemí
Anna Jagellonská (*1503, 1531-1547 +, Ferdinand I.)
Marie Španělská, Rakouská (*1528, 1562-1581, +1603, Maxmilián II.),
matka Rudolfa II.
Anna Tyrolská (*1585, 1616-1618, Matyáš Habsburský)
Eleonora Toskánská Mantovská (*1598, 1627-1655 +, Ferdinand II.)
Marie Magdalena Eleonora Toskánská Mantovská
(*1630, 1656-1686 +, manžel Ferdinand III.)
Eleonora Magdalena Falcká (*1655, 1676-1720 +, Leopold I.)
Alžběta Kristina Brunšvická Wolfenbüttelská
(*1691, 1723-1750 +, manžel Karel VI.)
Marie Terezie (*1717, 1740-1780 +, František I. Štěpán)
Marie Ludvika Španělská (*1745, 1791-1792 +, Leopold II.)
Marie Terezie Neapolská (*1772, 1792-1807 +, František II.)
Marie Ludvika Beatrice Modenská (*1787, 1808-1816 +,
František II./I.)
Karolina Augusta Bavorská (*1792, 1816-1873 +, František II./I.)
Marie Anna Pia Savojská (*1803, 1873-1884 +, Ferdinand V./I.)
Alžběta Amálie Evženie Bavorská (Sisi)
(*1837, 1884-1898 +, František Josef I.)
Zita Bourbonská Parmská (*1892, 1916-1918, +1989, bl. Karel I.),
poslední paní věnných měst.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Věnná města
Václav II. věnoval Elišce Rejčce v roce 1305:
Hradec Králové-na královský dvůr dodával bažanty
Václav II. věnoval Elišce Rejčce v roce 1305:
Rudolf I. Habsburský opět věnoval Elišce Rejčce v roce 1307:
Chrudim-dodávala pšenici
Václav II. věnoval Elišce Rejčce v roce 1305:
Vysoké Mýto-dodávalo pstruhy
Václav II. věnoval Elišce Rejčce v roce 1305:
Polička-dodávala oves
Václav II. věnoval Elišce Rejčce v roce 1305:
Albrecht I. Habsburský opět věnoval
své snaše Elišce Rejčce v roce 1307:
Jaroměř-dodávala lososy
Karel IV. věnoval Anně Svídnické 1353
a Elišce Pomořanské v roce 1363:
Mělník-dodával víno
Václav IV. věnoval Žofii Bavorské v roce 1399:
Dvůr Králové-dodával mřenky (grundle=usmažené ryby)
Václav IV. věnoval Žofii Bavorské v roce 1400:
Trutnov-dodával plátno
Jiří z Poděbrad věnoval Janě z Rožmitálu v roce 1468:
Teplice (do roku 1475, kdy královna Jana zemřela,
Janin syn Hynek z Münsterberku město prodal)
Maxmilián II. věnoval Marii Španělské v roce 1569:
Nový Bydžov-dodával raky
