Lebka sv. Václava
a královská čelenka
V den svátku sv. Václava 28.září je vystavována jeho lebka s královskou čelenkou.
Lebku vystavuje arcibiskup pražský a primas český, metropolita na státní svátek Den české státnosti (slavnost svatého Václava) 28. září, od roku 2003 na Národní svatováclavské pouti ve Staré Boleslavi (v roce 2005 zůstala lebka v Praze). 28.9.2009 se lebce sv. Václava poklonil 266.papež římskokatolické církve Jeho Svatost Benedikt XVI. (*19.4.1927, papežem 2005-2013), který sloužil slavnostní bohoslužbu na Proboštské louce ve Staré Boleslavi.
Lebku a kosterní pozůstatky sv. Václava zkoumal v letech 1971-1973 český antropolog Prof. MUDr. RNDr. h.c. Emanuel Vlček DrSc. (*1.3.1925, +24.10.2006) a potvrdil shodu s ostatky Václavova otce knížete Vratislava I., i s dalšími třinácti Přemyslovci.
Rok 1929 byl tehdy Jubilejním rokem 1000. výročí smrti sv. Václava. Čelenku daly vytvořit členky Klubu českých dam z Chicaga v USA, které ji také zaplatily. Polštář, stříbrný podstavec i čelenka byly vyrobeny firmou Grünfeld v roce 1929 podle návrhu architekta Josefa Fanty (1856-1954). Na vrcholu čelenky je svatováclavská plamenná orlice s červenou oválnou svatozáří, nad ní 7 perel, na každé straně 4 zelené malachity a bílé perly. Pod orlicí se střídá 7 bílých a 7 červených pruhů (vlajka USA), vedle orlice a pruhů je 7 zlatých trojúhelníků na zeleném podkladu. Na každé straně čelenky je 6 zlatých hvězd na modrém podkladu (opět z vlajky USA) a po obvodu koruny je nápis: Sv. Václave (pravá strana) nedej zahynouti (levá strana).
Z čelenky splývají dva pásky zdobené českými granáty se znaky (tehdejších) našich zemí: na levém český bílý lev na červeném poli a moravská bíločervená orlice na modrém poli, na pravém slovenský dvojkříž na červeném poli a slezská černá orlice na zlatém poli.
Slovenský znak na zdobeném pásku čelenky má proti skutečnému slovenskému znaku dvě zvláštnosti:
1) dvojkříž na červeném poli je zlatý/žlutý (ve skutečnosti je stříbrný/bílý).
2) spodní rameno kříže je mírně šikmé a kratší než horní břevno (ve skutečnosti je horní břevno kratší, spodní břevno je delší a rovné).
Na konci prvního zdobeného pásku jsou 4 zlaté přívěsky se zlatými čísly a pomlčkou na zeleném podkladu: 929-, na druhém pásku je na přívěscích rok 1929.
Tato čelenka bývá v médiích zaměňována za svatováclavskou královskou korunu, která je součástí korunovačních klenotů. Svatováclavská koruna, zhotovená v roce 1346 na příkaz Karla IV., není položena na lebce sv. Václava, ale je uložena v Korunní komoře v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha.
České ženy v USA daly zhotovit královskou čelenku, která je položena na lebce sv. Václava místo svatováclavské koruny. V roce 2013 byla čelenka restaurována.
Lebka svatého Václava je vzácná relikvie (ostatek) a spočívá na červeném polštáři se zlatými vavřínovými ratolestmi. Polstář je položen na stříbrném podstavci s bílým emailovým nápisem na modrém poli:
Ty jsi dědic české země (čelní strana)
rozpomeň se na své plémě v jeho ouzkosti (levá strana)
ó nedej nám zahynouti (zadní strana)
ale rač nás vytrhnouti ze všech těžkostí (pravá strana).
Podstavec s polštářem a lebkou váží 11,5 kg.
Lebku a kosterní pozůstatky sv. Václava zkoumal v letech 1971-1973 český antropolog Prof. MUDr. RNDr. h.c. Emanuel Vlček DrSc. (*1.3.1925, +24.10.2006) a potvrdil shodu s ostatky Václavova otce knížete Vratislava I., i s dalšími třinácti Přemyslovci.
Lebku vystavuje arcibiskup pražský a primas český, metropolita na státní svátek Den české státnosti (slavnost svatého Václava) 28. září, od roku 2003 na Národní svatováclavské pouti ve Staré Boleslavi (v roce 2005 zůstala lebka v Praze). 28.9.2009 se lebce sv. Václava poklonil 266. papež římskokatolické církve Jeho Svatost Benedikt XVI. (*19.4.1927, papežem 2005-2013), který sloužil slavnostní bohoslužbu na Proboštské louce ve Staré Boleslavi.
17.-24.1.2023 k 30. výročí obnovy českého státu byla lebka sv. Václava vystavena ve svatováclavské kapli, společně s korunovačními klenoty, které byly vystaveny v lodi katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha.