Historie a cesty
svatováclavské koruny
a korunovačních klenotů
1346 Královskou korunu dal začátkem roku zhotovit moravský markrabě Karel a nazval ji korunou svatého Václava. Určil, že bude uložena ve svatováclavské kapli na hlavě (lebce) svatého Václava, a český král si může korunu půjčit pouze v den korunovace a jiné slavnosti.
6.5.1346 papež Klement VI. vystavil na žádost markraběte Karla ochrannou bulu, kde zakazuje korunu prodat, ukrást nebo s ní nakládat nedůstojným a neuctivým způsobem a kterou dává korunu pod ochranu Boha a svatých apoštolů Petra a Pavla.
1.9.1347 římský král (od 26.11.1346) Karel IV. (moravský markrabě) udělil pražským arcibiskupům právo korunovat české krále.
2.9.1347 (neděle) korunovace českého krále Karla I. (IV.) a jeho manželky Blanky z Valois.
1.9.1349 korunovace 2. manželky českého krále Karla I. (IV.) Anny Falcké.
28.7.1353 korunovace 3. manželky českého krále Karla I. (IV.) Anny Svídnické.
18.6.1363 korunovace 4. manželky českého krále Karla I. (IV.) Elišky Pomořanské.
1354 a 1377 král český a císař římský Karel IV. nechal výzdobu koruny přepracovat a upravit. Po Karlově smrti se koruna, ani její výzdoba už nikdy neupravovala.
1419 Václav IV. jako první porušil nařízení svého otce Karla o uložení korunovačních klenotů a převezl klenoty z katedrály sv. Víta v Praze na hrad Karlštejn.
28.7.1420. klenoty přivezeny z Karlštejna do Prahy.
Korunovace Zikmunda Lucemburského. 14.8.1436 přijat za českého krále.
Po korunovaci klenoty opět odvezeny na Karlštejn.
27.9.1420 císař Zikmund odvezl klenoty z Čech, do uherského Visegádu, aby je ochránil před husitskými válkami a znemožnil husitům korunovat jiného krále. „Král Sigmund pobrav svátost říšskou a desky zemské, i jel z země s těmi klenoty českými.“ Z Visegrádu je převezl do Norimberka.
1421 císař Zikmund dal klenoty dovézt na Křivoklát, který v roce 1422 vyhořel od zapálené maštale. Klenoty se podařilo zachránit.
1422 z vyhořelého Křivoklátu byly klenoty odvezeny do Plzně. Převezeny opět do Norimberka.
20.7.1436 slíbil císař Zikmund, že: „korunu českú, listy, privilegia a desky zemské i dvorské, svátosti i jiné klenoty koruny České, které jsme z Čech vyvezli, máme a chceme jich milostivě vrátiti“.
1436 po ukončení husitských bojů císař Zikmund přivezl klenoty z Norimberka na Karlštejn.
10.8.1436 přivezeny z Karlštejna na sněm českých stavů do Jihlavy. Svatováclavská koruna byla prohlédnuta a čeští stavové uznali, že je pravá.
Královská koruna převezena se zemskými privilegii na Karlštejn. Hlavní dohled si ponechal nejvyšší purkrabí Českého království Menhart z (Jindřichova) Hradce.
1436 z Jihlavy byly klenoty vráceny na Karlštejn. Ochranu a dohled vykonával nejvyšší purkrabí Království českého pan Merhart z Hradce.
1448 Menhart z Hradce odvezl klenoty na svůj hrad Velhartice z důvodů bojů s Jiřím z Poděbrad a Hynce Ptáčka z Pikrštejna. Jiří zbavil Menharta úřadu a uvěznil ho v Poděbradech. Po Menhartově smrti 1449 je chránil jeho syn Oldřich, který obvinil Jiřího, že Menharta dal otrávit. Klenoty zůstaly na hradě ve Velharticích.
Klenoty byly v letech 1451-1619 uloženy "trvale" v kapli Sv. Kříže na Karlštejně a do Prahy přiváženy pouze ke korunovacím nebo pohřbům českých panovníků.
1451 Oldřich z Hradce klenoty převezl z Velhartic zpět na Karlštejn. Ustanoven úřad dvou karlštejnských purkrabí. Jeden ze stavu rytířského a druhý ze stavu panského (1625, 1791).
28.10.1453 klenoty přivezeny z Karlštejna do Prahy.
Korunovace Ladislava Pohrobka.
Po korunovaci opět odvezeny na Karlštejn.
7.5.1458 klenoty přivezeny z Karlštejna do Prahy.
Korunovace Jiřího z Poděbrad a jeho manželky Jany.
Při korunovaci vypadl z koruny jeden z drahých kamenů. To bylo považováno za špatné znamení pro krále.
1500 král Vladislav II. Jagellonský vydal nařízení, podle kterého purkrabí na Karlštejně přísahali, že: „budou chránit hrad i korunu, klenoty a zemská privilegia pod trestem smrti, ztráty cti a majetku a vyhnání jejich potomků ze země.“
24.2.1527 klenoty přivezeny z Karlštejna do Prahy.
Korunovace Ferdinanda I. českým králem.
14.5.1562 klenoty přivezeny z Karlštejna do Prahy.
Korunovace Maxmiliána II. českým králem.
22.3.1577 klenoty přivezeny z Karlštejna do Prahy na pohřeb (23.3.) císaře a krále Maxmiliána II.
Při vzniklé panice nejvyšší purkrabí Vilém z Rožmberka přikryl korunu černým pláštěm. 24.3. odvezeny zpět na Karlštejn.
5.2.1611 Klenoty převezeny z Karlštejna na Pražský hrad před vpádem pasovského vojska.
V katedrále sv. Víta ve svatováclavské kapli hlídalo klenoty 300 mušketýrů Rudolfa II.
11.5.1611 Korunovace Matyáše Habsburského za krále.
12.5.1611 opět odvezeny na Karlštejn.
29.2.1616 Korunovace Matyášovy manželky Anny Tyrolské.
29.6.1617 Korunovace Ferdinanda II.
30.6.1619 v době stavovského povstání byly korunovační klenoty převezeny z nařízení 30 direktorů na Pražský hrad a uloženy v úřadu Zemských desek (Desk zemských).
Na Karlštejn se královské korunovační klenoty už nikdy nevrátily.
V letech 1619-1938 byly uloženy na Hradě a na dalších různých místech Českého království, Vídně a Československa.
4.11.1619 Korunovace Fridricha (Bedřicha) Falckého.
8.11.1619 Bedřich (Fridrich) Falcký se pokusil odvézt klenoty ze země, ale při útěku je zanechal ve voze na Staroměstském náměstí. Klenoty byly uloženy na Staroměstské radnici a 17.11. vráceny na Hrad.
16.5.1625 Ferdinand II. zrušil úřad dvou karlštejnských purkrabí (1450) a zajistil osobní dohled panovníka nad klenoty (1791).
1631 před saským vpádem odvezeny korunovační klenoty i tumba s ostatky sv. Václava do Českých Budějovic a schovány ve sklepě farního kostela sv. Mikuláše (od roku 1785 katedrála).
24.9.1633 vráceny z Českých Budějovic na Hrad.
16.10.1634 opět odvezeny do Českých Budějovic do farního kostela sv. Mikuláše.
1637 klenoty tajně odvezeny před Švédy do Vídně, uloženy do císařské klenotnice.
Karlovo žezlo a jablko bylo uloženo k císařské koruně. K české koruně byly přiloženy insignie Ferdinanda I.
1639 klenoty přivezeny do Prahy a uloženy na Hradě.
5.8.1646 Korunovace Ferdinanda IV.
1648-1656 klenoty nebyly v Praze. V této době byly klenoty uloženy také na hradě (od roku 1696 zámek) Zelená hora u Nepomuku. V těchto letech klenoty cestovaly mezi Prahou a Vídní, případně Českými Budějovicemi.
14.9.1656 Korunovace Leopolda I.
1680-1683 dochovaná zpráva o umístění klenotů v císařské klenotnici ve Vídni.
1683-1723 klenoty uloženy na neznámém místě. Vídeň byla obléhaná Turky.
5.9.1723 Korunovace Karla VI.
Král ujistil české stavy, že ani on, ani jeho nástupci neodvezou české klenoty ze země bez vážné příčiny.
1723-1743 klenoty nebyly v Praze. Pravděpodobně ve Vídni.
12.5.1743 Korunovace Marie Terezie v katedrále sv. Víta.
Po korunovaci byly korunovační klenoty odvezeny do Vídně do císařské klenotnice.
1782 císař Josef II. dal vystavit české i říšské korunovační klenoty ve vídeňské klenotnici, kde si je prohlédl 251. papež Pius VI., který byl u císaře na návštěvě.
25.7.1791 Leopold II. opět obnovil úřad dvou strážců koruny, zrušený Ferdinandem II. 16.5.1625 (1450). Jeden strážce byl ze stavu panského, druhý ze stavu rytířského.
Klenoty byly v letech 1791-1866 v Praze.
4.-9.8.1791 klenoty přivezeny z Vídně na Pražský hrad. Korunovace Leopolda II. Čeští stavové převzali ve Vídni českou královskou svatováclavskou korunu (Karla IV.), říšské žezlo (Ferdinanda I.), říšské jablko (Ferdinanda I.), královský plášť, atlasovou mitru (čepičku v koruně), pás a štolu.
5.-9. srpna byly převezeny v kočáře se šestispřežím. Klenoty doprovázeli vojáci a jedenáct dalších kočárů se zástupci šlechty z Čech, Moravy a Slezska.
Klenoty byly veřejně vystaveny na oltáři v kapli sv. Václava a po korunovaci uloženy v bývalé sakristii nad kaplí sv. Václava, dnes Korunní komora v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha.
7.9.1836 Korunovace Ferdinanda V. a jeho manželky Marie Anny Savojské.
Poslední česká královská korunovace.
11.5.1866 odvezeny za prusko-rakouské války do Vídně. Klenoty převezeny v bedně pod uhlím na tendru parní lokomotivy, aby se nedostaly do rukou pruského krále Viléma I.
28.8.1867 na příkaz císaře Františka Josefa I. byly slavnostně klenoty převezeny vlakem z Vídně na Pražský hrad. Cestou je vítala hudba a lidé zpívali národní písně. Z nádraží je odvezl stříbrný kočár pražského arcibiskupa.
Na Hradě byly vystaveny v kapli sv. Václava a potom uloženy do sklepa pod kaplí, protože Korunní komora nebyla ještě upravena. Do Korunní komory byly přeneseny 30.10.1868.
13.7.1871 ve svatováclavské kapli si korunovační klenoty prohlédl korunní princ Rudolf. Byl posledním členem Habsbursko-Lotrinského rodu, který klenoty viděl.
V katedrále sv. Víta se 15.9.1938 sešlo 7 klíčníků, aby byla připravena Operace KFC (Klenoty Fascinující Ceny). Korunovační klenoty byly uloženy do zapečetěné dubové bedny, zamčené čtyřmi zámky.
19.9.1938 Operace KFC: před hrozícím bombardováním Prahy byly, na příkaz prezidenta Eduarda Beneše, korunovační klenoty tajně odvezeny v Masarykově cestovní limuzíně do Žiliny na Slovensko.
Převoz měl na starost ministerský (vládní) rada Kanceláře presidenta republiky ing. Bohumil Člupek (*20.10.1881, +22.12.1953), který přísahal ochránit klenoty podle nařízení Vladislava II. Jagellonského (roku 1500 král Vladislav II. Jagellonský vydal nařízení, podle kterého purkrabí na Karlštejně přísahali, že: „budou chránit hrad i korunu, klenoty a zemská privilegia pod trestem smrti, ztráty cti a majetku a vyhnání jejich potomků ze země.“).
Do Žiliny byly klenoty přivezeny 20.9.1938 do Národní banky (Legionárska ulica 221) za přítomnosti Františka Koupila, přednosty filiálky Národní banky československé v Žilině. Ještě v ten den (20.9.) byly korunovační klenoty převezeny do hotelu Veľká Fatra (dnes Aphrodite Palace) v Rajeckých Teplicích a uloženy v hotelovém trezoru (dnes salonek).
Prezident Beneš 5.10. abdikoval a 6.10. vyhlásilo Slovensko autonomii.
Ještě v ten den, 6.10., byly klenoty přivezeny z Rajeckých Teplic zpět do Prahy a uloženy v tajném trezoru prezidenta republiky. Nevěděl o nich ani prezident Hácha. https://www.novinky.cz/clanek/cestovani-operace-kfc-kryci-jmeno-ze-ktereho-znalce-historie-mrazi-40061647?.
Rok 1938 je jediný rok ve 20. století, kdy klenoty opustily Pražský hrad a české území.
15.-16.3.1939 návštěva Adolfa Hitlera v Praze. Adolf Hitler při své návštěvě Prahy a Hradu klenoty neviděl.
Červen 1939, klenoty opět uloženy v korunní komoře v katedrále sv. Víta.
19.11.1941 Reinhard Heydrich (1904–1942), generál Policie, zastupující říšský protektor, navštívil svatováclavskou kapli i Korunní komoru několik dní předtím, než si vzal všechny klíče. 19.11. oficiálně převzal další 4 klíče od prezidenta Háchy (tři měl už předtím od svého předchůdce Konstantina von Neuratha), otevřel Korunní komoru a nechal se u klenotů vyfotografovat. Mezi Čechy vznikla pověst, že si svatováclavskou korunu nasadil na hlavu (podle papežské buly si korunu nesmí nasadit na hlavu nikdo nepovolaný, jinak ho stihne klatba).
Dochovaly se fotografie, na kterých Heydrich české korunovační klenoty obdivuje, ale na žádné fotografii nemá královskou korunu na hlavě. Údajně Heydrich také nasadil svatováclavskou korunu svému synu Klausovi (*17.6.1933, +24.10.1943). Desetiletého Klause srazilo auto, když se projížděl na kole kolem zámku v Panenských Březanech, kde bydleli.
Heider Heydrich (*23.12.1934), mladší syn protektora, který se návštěvy svatováclavské kaple tehdy zúčastnil, potvrdil v roce 2018, že ani otec ani bratr Klaus na hlavě svatováclavskou korunu neměl.
4.6.1942 Reinhard Heydrich zemřel na následky útoku (27.5.1942), který vykonal rotmistr Josef Gabčík a rotmistr Jan Kubiš.
11.2.1944 státní ministr (tajemník) a velitel SS Karl Hermann Frank (1898-1946) dal před nálety spojenců odnést klenoty z Korunní komory a zazdít ve sklepení Starého paláce. Po válce při výslechu prozradil, že si chtěl klenoty nechat pro sebe.
25.5.1945 klenoty byly vyzvednuty a uloženy v Korunní komoře v katedrále sv. Víta, Václava, Vojtěcha a Panny Marie, kde jsou dosud.
Korunovační klenoty
nesmí opustit území Pražského hradu
a mohou být vystavovány pouze na jeho území.
Z Korunní komory jsou korunovační klenoty přinášeny
k vystavení pro veřejnost.
