Císařská koruna
Koruna římských císařů
Koruna zhotovená ze zlata, ozdobená drahokamy a barevnými emaily váží 3,5 kg. Je složena z osmi zlatých lamelových obdélných destiček, které měří 14,9 x 11,29 cm. Čtyři destičky jsou vyzdobeny drahokamy a perlami a na čtyřech deskách jsou emailové postavy starozákonních proroků a králů, které symbolizují čtyři křesťanské ctnosti s latinskými nápisy. Král David představuje spravedlnost, jeho syn a nástupce Šalamoun moudrost a pokoru před Bohem. Judský král Ezechiáš a prorok Izajáš symbolizují důvěru v Boha. Na čtvrté desce je Král králů Ježíš Kristus na trůnu mezi dvěma anděly s nápisem Per me reges regnant (skrze mě vládnou králové).
Koruna je spojena klenutým páskem (kamára) s obloučky. Na čelní straně je vztyčený rovnoramenný kříž. Koruna byla zhotovena v 10. století na příkaz císaře Otty I. Velikého (císař 962 - 973) v Německu, v Kolíně nebo v Essenu, někteří historikové uvádí místo vzniku koruny benediktinský klášter Reichenau na ostrově v Bodamském jezeře. Kříž a kamáru dal přidělat v 11. století císař Jindřich II. Osmou desku dal doplnit císař Konrád II. (1027 - 1039) také v 11. století. Sametová purpurová mitra (čepice, dýnko) pochází z 18. století. Panovník se korunovací touto korunou stal právoplatným císařem.
Císař Ota I. Veliký byl 2.2. 962 korunován v basilice sv. Petra papežem Janem XII. na římského císaře.
Během tisíce let byla koruna a další říšské klenoty uchovávány asi na osmi místech. V prvních stoletích se koruna a říšské klenoty vozily na místo pobytu krále nebo císaře. Naposledy byly uloženy ve Starém dvoře v Mnichově. Odtud je dal Karel IV. přivézt do Prahy a ve Zlaté bule z roku 1356 stanovil podmínky volby římského krále a místo korunovace v katedrále ve Frankfurtu nad Mohanem.
Právo volit římského krále mělo sedm říšských kurfiřtů: arcibiskup Kolína nad Rýnem, Mohuče a Trevíru, falckrabě rýnský z Falce, vévoda saský, král český a markrabě braniborský. Tito kurfiřti volili římského krále ve frankfurtském dómu (katedrále) a papež ho korunoval na císaře.
Poslední korunovace císaře od papeže byla v roce 1530, kdy byl 220. papežem Klementem VII. korunován král Karel V. Korunovace císaře se uskutečnila v Bologni. Další císař Ferdinand I. byl korunován v Cáchách místním arcibiskupem a po něm všechny další císaře korunovali arcibiskupové.
V roce 1355 - 1357 dal císař Karel IV. na císařskou korunu zhotovit kožené pouzdro, které je ozdobené císařskou orlicí a českým lvem. Pouzdro je podobné jako na svatováclavskou korunu českých králů.
Karel IV. postavil na ochranu klenotů hrad Karlštejn, který opustily klenoty v roce 1421. Zikmund je odvezl do Visegrádu (Vyšehrad) v Uhrách, potom do německého Norimberku 1424 - 1796). V roce 1796 byly klenoty převezeny do Vídně. 29. 8.1938 je dal Hitler odvézt do Norimberka. V lednu 1946 byly klenoty odvezeny zpět do Vídně. Zde jsou vystaveny v klenotnici (Schatzkammer) císařského hradu Hofburgu.
Od roku 1806 do roku 1918 sloužily jako korunovační klenoty Rakouské monarchie.
V Evropě bylo vytvořeno šest kopií císařské koruny. Dvě z nich jsou na Karlštejně. První je v kapli Svatého Kříže, druhá v 1. patře prvního okruhu. Druhou kopii vytvořil 2008-2009 zlatník Jiří Urban z Turnova s manželi Cepkovými z Bratislavy a na Karlštejně je vystavena od 29.4.2009. Třetí kopie je v dómu (katedrále) v Cáchách (původní místo korunovace císařů), čtvrtá v katedrále ve Franfurtu nad Mohanem (druhé místo císařské korunovace), pátá na hradě Trifels v Porýní-Falci a šestá v Rotterdamu v Nizozemí.
