Papežská bula na ochranu svatováclavské koruny
6. 5.1346 vydal papež Klement VI. tuto bulu (listinu).
Klement biskup, sluha sluhů Božích, na věčnou památku této věci:
Byla nám podána žádost milovaného syna vznešeného pana Karla, markraběte moravského prvorozeného syna, nejdražšího v Kristu syna našeho Jana, nejjasnějšího krále českého. Žádost se týkala toho, že Karel sám z oddanosti a úcty svatému Václavu, kdysi králi českému dal zhotovit nově jakousi velmi drahocennou královskou korunu a že ji věnoval vznešené hlavě tohoto světce, jehož tělo odpočívá v pražském kostele. Na tuto hlavu ji dal vložit proto, aby z ní nebyla snímána. S výjimkou toho kdyby český král který kdy bude byl nově korunován nebo když by tímto králem v městě Praze nebo jejich předměstích byla konána slavnost vyžadující užití královské koruny. Jen v tom případě si může zmíněný král korunu vzít, ovšem jen s tou podmínkou, že je povinen v ten den korunovace nebo slavnosti korunu znovu vložit na tutéž blahoslavenou hlavu. Jak se v žádosti podotýká, markrabí se však obává, aby někdo pro velkou drahocennost této koruny nebo z jiné příčiny, se neodvážil zneužíti tuto korunu k jinému účelu. Poníženě nás proto prosil, abychom proti tomu našli nějaký vhodný prostředek. My nakloněni těmto zbožným prosbám markraběte, zakazujeme vážností tohoto listu s velkým důrazem, aby nikdo, ať duchovní nebo laik, jakkoli významný, jakékoli hodnosti a stavu, se neosmělil a neodvážil jakýmkoli způsobem, z jakéhokoli titulu, z jakékoli příležitosti nebo příčiny tuto královskou korunu zcizit, prodat nebo zastavit. Kdo by se tak opovážil, všichni i jeden každý, propadl by kromě jiných trestů daných kanonickým právem i trestu vyloučení z církve (exkomunikace). Této exkomunikace by mohl být zbaven jen v případě, že by znovu vložil královskou korunu na zmíněnou hlavu, a to jen samotným biskupem římským (papežem), s vyjímkou případu nebezpečí smrti. Nikomu z lidí není dovoleno tento list našeho zákazu a vůle porušit nebo proti němu jednat. Kdo by se toho odvážil a o to pokusil, upadne do hněvu Všemohoucího Boha a jeho svatých apoštolů Petra a Pavla.
Dáno v Avignonu 6. května, ve čtvrtém roce našeho pontifikátu. (6.5.1346)
