Státní vlajka
Československa
a České republiky
Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného (symboliuje bílého/stříbrného lva na červeném poli), mezi něž je vsunut žerďový modrý klín (symbol Moravy) do poloviny délky vlajky. Poměr šířky vlajky k její délce je 2:3.
Státní vlajka České republiky byla původní vlajkou Československa v letech 1920-1992 (1920-1939, 1945-1992). Národní vlajkou České republiky v rámci Československé federativní republiky byla bíločervená bikolora, která se v letech 1990-1992 mohla používat pouze se státní vlajkou.
Při vodorovném vztyčení vlajky je bílý pruh nahoře a červený dole. Modrý klín je u žerdi. Při svislém vyvěšení vlajky je bílý pruh vlevo z pohledu diváka. Při vyhlášení státního smutku je vlajka vytažena na vrchol žerdě a pak je pomalu spouštěna do poloviny žerdě, tak, aby se nedotýkala země.
Pravá (z pohledu diváka levá) strana vlajky je čestnější než levá (z pohledu diváka pravá). To je důvod, proč vexilologická a heraldická etiketa i zákon stanoví, že při svislém vyvěšení nelze vlajku z vodorovné pozice jenom otočit o 90°, ale musí se obrátit "na rub", tak, aby bílý pruh vlajky byl umístěn při čelním pohledu vlevo.
---------------------------------------------------------------------------------------------
Královský prapor
vlajka Českého království 1158 - 1918
vlajka ČSR 1918 - 1920, vlajka ČR 1990 - 1992
Původní královský prapor tvořila bikolora (dvě barvy): horní pruh byl červený a symbolizoval pole štítu, dolní bílý pruh byl symbolem stříbrného českého lva. V roce 1848 začali proti germanizaci Češi vyvěšovat vlajku obráceně, bílým pruhem nahoru. Obráceně vyvěšená vlajka znamená protest.
Císařská vlajka
Pro neshody mezi císařským Rakouskem a královskými Uhry nebyla zavedena společná Rakousko-Uherská vlajka.
Schválena byla služební vlajka rakousko-uherského obchodního loďstva. Vlajku tvoří tři vodorovné pruhy. Spodní pruh je rozdělen na dvě poloviny. Levý polovina symbolizuje Rakousko, pravá polovina se zeleným pruhem symbolizuje Uhry. V prostředním bílém pruhu jsou státní znaky Rakousko-uherské říše. Vlajka se používala v letech 1869-1918.
císařská černožlutá vlajka používaná
v rakouské (západní) části monarchie vlajka obchodního loďstva Rakousko-Uherska
Československá vlajka
V roce 1918 byla vyhlášena Československá republika. Za státní vlajku byl dočasně vyhlášen dvojbarevný královský prapor. V roce 1919 bylo vytvořeno několik návrhů státní vlajky. Vítězným návrhem se stala česká bikolora doplněná modrým klínem, který sahal do jedné třetiny vlajky. V roce 1920 byl klín protažen do poloviny vlajky. Tento návrh vytvořil Jaroslav Kursa (*12.10.1875 Blovice u Plzně, +12.6.1950 Praha).
30.3.1920 v 18.45 hodin vyhlásili poslanci Národního shromáždění návrh Jaroslava Kursy za oficiální státní vlajku. Autorství Jaroslava Kursy si v době jeho nepřítomnosti v Praze přivlastnil akademický malíř Jaroslav Jareš (*10.11886 Kutná hora, +30.11.1967 Praha), který byl až do roku 2005 považován za tvůrce československé státní vlajky.
Trikolora- státní barvy České republiky
V době německého Protektorátu Čechy a Morava 1939-1945 se nesměla používat státní vlajka Československa a Protektorátní vlajkou se stala bíločervenomodrá trikolora (tři barvy) z roku 1920.
V rámci federalizace Československa vznikla 1.1.1969 Česká socialistická republika, která neměla nikdy svoje národní (státní) symboly a Slovenská socialistická republika vyhlásila za svoji vlajku bílomodročervenou trikoloru z roku 1848.
Návrh o státních symbolech předložil v roce 1990 prezident ČSSR Václav Havel. Národní vlajkou České republiky se stala královská bíločervená bikolora (dvě barvy), kterou schválila Česká národní rada 13.3.1990.
Slovenská národní rada schválila 1.3.1990 za národní vlajku Slovenska bílomodročervenou trikoloru.
Česká vlajka od roku 1993
Česká republika převzala po rozpadu Československa původní československou vlajku. Slovensko toto převzetí odsoudilo, protože to bylo v rozporu se zákonem č. 542/1992 Sb. čl. 3, odst. 2 (25.11.1992) o zániku ČSFR, kdy se poslanci Federálního shromáždění dohodli, že: „Česká republika a Slovenská republika nesmějí po zániku České a Slovenské Federativní Republiky užívat státních symbolů České a Slovenské Federativní republiky.“ Slovensko bylo v pozici slabšího státu proti České republice a nebylo schopné prosadit dodržení tohoto zákonného článku.
Poslanci Parlamentu České republiky nedodrželi tuto dohodu a její nedodržení zdůvodnili tím, že noví poslanci nejsou vázáni rozhodnutím Federálním shromážděním neexistujícího státu, a uvolněnou vlajku si může vzít v té době nově vzniklý stát.
Podle českého právního výkladu nešlo o porušení, ale o derogaci (zrušení právního předpisu v důsledku nové právní úpravy) zákona: lex posterior degorat priori (pozdější zákon ruší dřívější). Právo České republiky na vlajku s modrým klínem pro Českou republiku podpořili i slovenští heraldici.
Výklad barev vlajky není ustanoven v zákoně. Bílá a červená jsou barvy českého i slovenského znaku a modrý klín symbolizoval slovenské hory. Po rozpadu Československa se modrý klín stal symbolem Moravy, která má ve svém znaku bílou i červenou barvu. Slezsko není svými barvami (černá a žlutá) zastoupeno na české vlajce.
Trikolóra - České státní barvy
Státní barvy jsou bílá, červená, modrá v uvedeném pořadí. Trikolora je stuha nebo vlajka, která je složená ze tří barev. Česká trikolora (lat. tri color = tři barvy) má tři vodorovné pruhy. Vodorovně daná trikolora má bílý pruh nahoře, svisle položená trikolora má bílý pruh vlevo z pohledu diváka.
České státní barvy se používají k označení státního majetku nebo k ozdobným účelům při slavnostních příležitostech, nebo jako stuhy k medailím a smutečním věncům. Při významných událostech naší země si trikoloru lidé připínají na oděv.